AKTUÁLNĚ | O NÁS | PLEMENA | NAŠE NEJ | GALERIE
BAŽANTNICE | ROCKY TOP | KONTAKT | ENGLISH

Etoile z Taranky

bretaňský ohař (bílooranžový)
fena
nar. 11.4.1982
zapsána Člp 9
chovatel: Helena Dvořáková



Výstavy:
oblastní Rakovník 26.5.1984/ tř. dospělých: výborná



Zkoušky:
14.3.1983 SZO (ostrost) - 3
28.5.1983 ZV I.cena 181 bodů
1.10.1983 PZ 1.cena 228 bodů
->> ZKOUŠKY



Etoile pocházela z prvního vrhu bretaňského ohaře zapsaného v české plemenné knize. Byla to fena výjimečných vlastností, zkoušky absolvovala bez jakéhokoli učení přinášení, všechno měla vrozené. Stačí k tomu poznamenat, že ve věku 8 měsíců radostně aportovala lišku! V jejím případě to bylo možné, byla hodně velká (kohoutková výška přesahovala 50 cm).
Zmíním se zde o osudu celého prvního vrhu, "E" z Taranky. Byl ze spojení psa "Bečar" (Jugoslavie) a mojí feny "Kitty Havranica". Narodila se 4 zdravá a silná štěňata. Měla ovšem tu smůlu, že jsem v době, když byla ještě malá, přivezla z Francie nádherné štěně, psa "Tango d´Arquinel". Byl to naprosto úžasný, silný a krásný pes. V těchto "dřevních" dobách jsme tu neměli ani ponětí o nějakých virózách štěňat (s výjimkou psinky) ani o ochranném očkování proti nim, a tak mne ani nenapadlo uzavřít Tanga do separace. Velmi se to vymstilo! Za 14 dní po dovezení večer Tango nešel žrát, v noci už zalézal do chadných koutů a k ránu začal krvácet ze všech tělních otvorů! V jednu hodinu po poledni, i přes veterinární intervenci uhynul. A tak jsem se seznámila s parvovirózou. Neměla to být zkušenost poslední. Do týdne začala stonat i štěňata. Zajímavé bylo, že průběh onemocnění byl u každého z nich naprosto odlišný. Pes Estéban záhy uhynul, fena Ella měla poměrně lehký průběh a Estrella vůbec neonemocněla. Etoile měla velice těžký průběh, kdy už jsme nad jejím osudem lámali hůl - nakonec jsem přistouila k opakovanému vstřikování glukózového roztoku přímo do dutiny břišní - a Étoile se jako zázrakem uzdravila. Po celý život už nikdy nezastonala, pracovala velmi intenzivně v bažantnici v Konopišti a dožila se téměř 13 let.
Byla použita 3x v plemenitbě, měla pracovně špičkové dcery - Jutu, Chytu a Luisu. Juta vynikala v trialových soutěžích, Chyta a Luisa složily všestranné zkoušky a přesvědčily mysliveckou veřejnost o tom, že i fenky tohoto nejmenšího z ohařů jsou schopné zvládnout nesmírně náročný program VZ a splnit discipliny, které dělají problémy i mnohem větším a silnějším psům! Měla i krásné syny, ale v té době je nebylo možné použít na krytí, neexistovaly zde nepříbuzné feny.
Její sestra Ella emigrovala se svým majitelem do USA, kde potom na pomezí USA a Kanady lovila úspěšně takové druhy zvěře, s nimiž by se u nás ani nesetkala.